Nejlepší teplota pro pěstování konopí

• 1. Teoretické úvahy
• 1. a. Teplota v kořenové zóně
• 2. Požadavky na teplotu v různých fázích
• 2. a. Stádium semenáčků
• 2. b. Vegetativní fáze
• 2. c. Počátek a střed květu
• 2. d. Poslední týdny květu
• 2. e. Sušení a curing
• 3. Jaká rizika přináší špatná teplota?
• 3. a. Když je příliš chladno
• 3. b. Když je příliš horko
• 4. Jak regulovat teplotu v pěstební místnosti?
• 4. a. Jak ovládat teplotu venku?
• 5. Závěrem

Říká se, že konopí miluje stejné teploty jako lidé. Nejvíce se cítíme pohodlně při zhruba 25 °C (77 °F) a když se hodnoty na teploměru od těchto čísel výrazně odchylují, cítíme se nepříjemně. A ano, „my“ zde znamená jak nás, lidi, tak naši oblíbenou rostlinu. To vlastně vystihuje vše a pro začátečníky je to dostačující k vypěstování velmi kvalitního konopí. Pokud ale míříte na dokonalost nebo bojujete o každý gram navíc, je tu spousta detailů k promyšlení. Čtěte dál a zjistěte vše o nejlepších teplotách pro pěstování konopí.

Teoretické úvahy

V zemědělství existuje pojem bazální teplota (Tb). Je to minimální teplota, při které se vývoj rostliny jednoduše zastaví. U konopí je Tb poměrně vysoká – kolem 10–12 °C (50–53,5 °F), což z něj dělá plodinu citlivou na chlad. To ale neznamená, že konopí při nižších teplotách okamžitě trpí nebo odumře. Dospělé rostliny zvládnou i mírný mrazík, ale pokud chcete, aby dobře rostly nebo dokonce kvetly, v zahradě by mělo být podstatně tepleji.

Dalším zajímavým pojmem je průměrná denní teplota (ADT). Počítá se jako průměr hodinových teplot a záleží samozřejmě na světelné periodě. Například pokud necháte mateční rostlinu během květu na 12/12, tedy denní teplota 25 °C (77 °F) a noční 15 °C (59 °F), je to z hlediska ADT stejné jako držet stabilní teplotu 20 °C (68 °F) celý den i noc.

To má několik zajímavých důsledků – pokud například rostliny během dne přehřejete, lze to kompenzovat nižší noční teplotou. U růstových rostlin či samonakvétacích lze méně ideální teplotu vyrovnat i úpravou světelného cyklu: když je moc horko, použijte cyklus 16/8 místo standardního 18/6. Naopak, pokud je moc chladno, zkuste 20/4 nebo dokonce 24/0. Bohužel, u fotoperiodických rostlin během květu to možné není – tam je rozpětí pouze 11/13 v jednom či druhém směru.

Teplota v kořenové zóně

Při myšlení na rostliny lidé často představují jen nadzemní část, zatímco kořeny mohou být stejně rozsáhlé a rozhodně ne méně důležité. (Mimochodem, žížaly a krtci mají úplně jiný pohled.) Pokud jde o teplotní rovnováhu, hraje kořenová zóna ještě větší roli než stonky, listy a palice.

Výzkumy ukazují, že nadzemní část rostliny zvládne extrémní horko i chlad, pokud je podzemní část v pohodlí. Opět je to jako u lidí – v zimě můžete jít ven bez čepice, ale ne bez bot, protože nohy (kořeny) jsou pro udržení správné teploty důležitější než hlava (listy a květy). Tento princip využívají i velké komerční skleníky, kde místo vytápění či chlazení vzduchu vedou potrubí s teplou nebo studenou vodou skrze substrát a výrazně tak snižují náklady.

To vám otevírá různé možnosti, protože teplotu v kořenové zóně lze regulovat levně i efektivně – například použitím topných podložek, izolačních materiálů, ohřevem nebo chlazením živného roztoku před zaléváním a tak dále. To je rozhodně jednodušší než zápas s tepelným přebytkem v létě kvůli výbojkovým světlům nebo naopak s vytápěním pěstební místnosti v zimě při zajištění dostatečné výměny vzduchu.

Požadavky na teplotu v různých fázích

Během různých fází růstu se optimální teploty mírně liší. Pojďme se na ně podívat jednotlivě.

Stádium semenáčků

Semenačky, řízky a malé rostliny v prvních týdnech své životní fáze dávají přednost teplejším teplotám – 25–28 °C (77–82 °F). Neméně důležitá je relativní vlhkost (RH) – měla by být vysoká (kolem 70–80 %), což zamezí nadměrnému odpařování vody v době, kdy je kořenový systém ještě malý a nerozvinutý.

Vlastně nejpodstatnější je správný poměr teploty a vlhkosti. Myslíte si, že je teplota špatně nastavená? Možná není, když zvážíte aktuální hodnotu RH. Nebo pokud opravdu je, možná byste měli upravit spíše vlhkost než teplotu. Zkušení pěstitelé k tomu používají hodnotu VPD (deficit parciálního tlaku vodní páry), která ukazuje rozdíl mezi tím, kolik vlhkosti je aktuálně ve vzduchu a kolik by se jí tam při nasycení vešlo – tedy když začne vodní pára kondenzovat.

Více o deficitu parciálního tlaku se dočtete kliknutím na tento odkaz či pomocí kalkulačky níže. Jen myslete na to, že kalkulačka ukazuje ideální poměr pro vývoj rostliny, ale nebere v úvahu například plíseň, hnilobu palic nebo padlí. Tyto tři problémy se semenáčků většinou netýkají, ale během květu mohou výrazně poškodit úrodu, pokud je v pěstírně příliš vlhko.

Noční teplota v této fázi může být až o 5 stupňů nižší než přes den. Někteří pěstitelé ale nechávají světla nonstop a i to je pro semenáčky OK.

Vegetativní fáze

Když rostlina doroste určité velikosti a začne aktivně růst (většinou po 2 týdnech od klíčení), přestává být tolik citlivá na teplotu, ale stále preferuje teplo. Ideální denní teplota je 24–26 °C (75–79 °F), ale nedělejte si velké starosti, pokud ji občas překročíte o pár stupňů. Noční teplota může být nižší než u semenáčků, rozdíl je 5–10 °C.

Počátek a střed květu

Jakmile začne kvést, mění se teplotní požadavky četněji. Kvetoucí rostliny prospívají při nižších teplotách – kolem 22–25 °C (72–77 °F). Odpovídá to tomu, co známe z přírody – fáze květu začíná na konci léta, kdy se ochlazuje. Snížení teploty v pěstírně tak rostlině napoví, že by měla s květem pospíšit.

Nižší teplota také pomáhá zachovat vůni palic (méně se odpařují terpeny) i jejich účinnost (zůstává více THC a dalších kanabinoidů). Noční teplota může být snížená stejně – o 5–10 stupňů.

Poslední týdny květu

Když se blíží sklizeň, doporučuje se denní teplotu ještě snížit – na 21–23 °C (70–73 °F) – ze stejných důvodů jako dříve. Kromě uchování terpenů a kanabinoidů pomáhá chladnější prostředí předcházet tvoření liščích ocasů a obecně činí palice hutnějšími a kompaktnějšími.

Nižší teploty v noci také podporují tvorbu antokyaninů – přírodních barviv, které se podílejí na purpurovém a dalších zbarveních. Pokud chcete této barvy docílit, nechte noční teplotu klesnout až o 10 °C, ale nikdy pod bazální teplotu 10–12 °C (50–53,5 °F). Také pozor na plíseň, hnilobu palic a padlí – příliš prudký pokles teploty a tvorba rosy zvyšuje riziko těchto plísňových onemocnění.

Sušení a curing

Obecně platí, že čím pomaleji sušíte a curujete palice, tím lepší mají kvalitu. Pro pomalejší sušení je potřeba nižší teplota, ale nesmí být moc nízká – příliš chladná sušárna výrazně zvyšuje riziko plísně. Optimální rozmezí je 15–21 °C (60–70 °F). Ideální VPD je kolem 0,8 (viz kalkulačka výše).

Jaká rizika přináší špatná teplota?

Držet teplotu v zahradě v ideálních nebo přijatelných mezích není vždy snadné, proto je dobré znát rizika i příznaky problémů způsobených špatnou teplotou.

Když je příliš chladno

Už jsme zmínili, že při teplotě pod 10–12 °C (50–53,5 °F) se vývoj konopí zastavuje. Přechlazené prostředí také může oddálit začátek květu i u samonakvétacích rostlin. Nicméně není potřeba klesnout až na bazální teplotu, aby došlo ke zpomalení – k prvnímu zpomalení růstu dochází už pod 20 °C (68 °F).

Mrazíky jsou smrtelné pro semenáčky a malé rostliny, ale dospělé rostliny poblíž sklizně přežijí krátkodobě slabý mráz (zejména pokud jde jen o přízemní mrazík) a přes den se při teplotě nad bodem mrazu zotaví. Při delších mrazech ale listy a palice začnou odumírat a po rozmrznutí se rozpadnou.

Když je příliš horko

Vysoké teploty v pěstební místnosti jsou mnohem častější. Je to kvůli teplu vyzařovanému pěstebními světly, obzvlášť pokud používáte HPS. Naštěstí stále více pěstitelů přechází na LED světla s nižším odpadním teplem.

Když teplota přesáhne 30 °C (86 °F), začínají být rostliny ve stresu a jejich vývoj se zpomalí. Projevuje se tím, že okraje listů se stáčejí a palice tvoří tzv. „liščí ocasy“. Jde o to, že na horní části květů vyrůstají stále mladší výhony s kónickým tvarem.

Liščí ocas je extrém, většinou vysoké teploty během květu způsobí spíše volné, „nadýchané“ palice. To rozhodně nepřidá na atraktivitě sklízeného květu. Navíc extrémní horko způsobí rychlejší odpařování terpenů a květy tak ztrácí chuť i vůni, a pravděpodobně to ovlivňuje i produkci THC, takže konopí z horké pěstírny má nižší účinnost. Přehřáté listy často i předčasně žloutnou. Pokud je rostlina překrmovaná a špičky listů „hoří“, při přehřátí je jev ještě výraznější.

Nezapomeňte také na škůdce. Teplo a vlhko tvoří ideální prostředí pro většinu škůdců a jejich rozmach bývá masivní. Navíc rostliny ve stresu, ať už kvůli teplu, chladu nebo čemukoli jinému, jsou proti škůdcům a chorobám méně odolné.

Jak regulovat teplotu v pěstební místnosti?

Od nejzřejmějších po ty kreativnější uvedeme všechny možnosti.

• Odsávací ventilátory. Kromě zásobování rostlin čerstvým CO₂ pro fotosyntézu odvádějí z místnosti teplo vznikající při svícení. Zapínají se a vypínají obvykle společně s pěstebními světly. Kromě správného výkonu doporučujeme model s regulovatelnou rychlostí nebo rovnou se senzory teploty a vlhkosti.
• Klimatizace. Pro amatéry méně obvyklé řešení – na jednu stranu vám klimatizace umožní snadno nastavit ideální prostředí, na druhou stranu je třeba přidat externí zdroj CO₂, protože zvenčí už žádný čerstvý vzduch (a tedy CO₂) nepřijde.
• Topidla. Hodí se, pokud stan umístíte například do garáže nebo na jiné místo mimo dům, zejména v zimě. Pozor však, topidla často vysušují vzduch. Ideální jsou radiátory, méně vhodné konvektory.
• Oscilační ventilátory. Proudění vzduchu v pěstírně má celou řadu výhod: roz Přináší CO₂ k listům a palicím, brání vzniku „stojatého vzduchu“ (příčina plísní), posiluje větve pohybem i zlepšuje prostup světla do nižších pater. Důležitá je ale hlavně tepelná regulace – proudící vzduch odvádí horko z povrchu listů a větví a rozptyluje žhavá „místa“ v koruně.

• Vyšší hladiny CO₂. Běžně je v domácnosti hladina CO₂ 400–1000 ppm, což pro pěstování konopí stačí při normálních teplotách. Pokud však teplota šplhá k 30 °C (86 °F) a víc, lze situaci zachránit navýšením CO₂ až na 1500 ppm. Někteří pěstitelé jdou ještě výš, pamatujte ale, že pracovat v místnosti plné CO₂ může být i nebezpečné.
• Úprava světelného režimu. Jak už zaznělo: při chladu přidat hodiny světla (například 20/4 místo 18/6), při horku ubrat (16/8). To lze u vegetativních a samonakvétacích rostlin, u fotoperiodických během květu však režim 12/12 zásadně měnit nelze. Někteří pěstitelé zkouší i netradiční schémata, například 6/2 (šest hodin světla, dvě tmy třikrát denně), což dává 18/6.
• Ohřívání/chlazení média. Protože teplota v kořenech bývá ještě důležitější než nad zemí, je dobré zajistit, aby nebyly kořeny přehřáté ani prochladlé. Znamená to stínění květináčů před sluncem i světly, mulč na povrchu venku, topné podložky či radiátory ve výšce kontejnerů, ohřev či chlazení závlahové vody. V hydroponii (DWC) držte živný roztok na 18–20 °C (65–68 °F).

Jak ovládat teplotu venku?

Při pěstování venku máte menší kontrolu nad prostředím, ale i tak můžete leccos ovlivnit. Hrozí-li přehřátí, sázejte konopí na místo, kam v největším žáru (časné odpoledne) dopadá stín, použijte zastínění nebo zakryjte povrch mulčem. Při pěstování v květináčích dbejte, aby nádoby nestály na přímém slunci – jinak se kořeny doslova uvaří.

Bojíte-li se chladu, vyberte si odrůdu, která stihne dozrát před podzimním ochlazením. Někdy je samonakvétací rostlina zasazená na nejteplejší dva měsíce léta jedinou možností. Umístěte je na jižní svah či ke zdi chránící zahradu před severním větrem. Nechte záhon obklopit keři, ale s rozumem – nesmí vytvářet stín na konopí, zato poskytují ochranu proti větru. Pěstujte v květináčích spíš než ve vyvýšených záhonech – budete je moci přesunout dovnitř v noci nebo při chladném počasí.

Závěrem

Teplota může být tou nejdůležitější podmínkou, která rozhodne o úspěchu či nezdaru vaší úrody. Často je dokonce důležitější než množství světla, které rostliny dostávají. Sledujte teplotní hodnoty ve své zahradě neustále a věříme, že vám náš článek dal dobrý přehled, jak teplotu řešit. Ať se vám daří!